Please reload

Nejnovější

Zpětná vazba na Metamorfní techniku od Hanky Č.

24/11/2016

Níže je příběh ženy, která v písemné podobě sdílela to, co prožívala v průběhu docházení na Motýlí masáž, a jak je na tom nyní. Jsem jí velmi vděčná, že mně poskytla krásnou zpětnou vazbu a vám všem možnost se inspirovat a lépe porozumět tomu, co všechno nám může, tato technika - masáž, přinést do života a také odnést, přesněji proměnit v životě. Metamorfní technika pomůže každému, kdo má odvahu a chuť poznat své pravé já...... Hani Děkuji.

"Ráda bych se podělila o svou zkušenost s metamorfní technikou.

 

Za Vlaďkou Břachovou jsem přicházela s odhodláním zpracovat si určitá svoje chronická zatížení – konkrétně jeden silný strach související s partnerskými vztahy, dále pak určité chronické bolesti v těle (setrvalá bolest kolenou, která se objevila ze dne na den, dále pak bolest v pravém podžebří).

 

Původně jsem zamýšlela uchýlit se rovnou k regresi, abych se dozvěděla, co za danými

problémy stojí v energetické rovině a mohla se tak pokusit „si odlehčit“. Po úvodním velmi milém rozhovoru, při kterém Vlaďka otevřela prostor plný porozumění a lásky, jsem se rozhodla, že vyzkouším tzv. motýlí masáž, jinak nazvanou také metamorfní technika.

 

Velmi se mi líbila myšlenka, že podaří-li se mi nejprve pročistit zátěže ze svého prenatálního období (vč. zátěží, které jsem si už do tohoto života přinesla), bude se mi pak s „tím, co zbyde,“ lépe pracovat. Dále jsem byla zvědavá, zda opravdu dojde k uvolnění zablokované životní energie – zda se budu cítit vitálnější a více sebe-vědomá. Intuice říkala: „ano, to je pro Tebe, jdi to toho!“. A tak jsem do toho šla a nyní jsem za to velice ráda.

 

Celé zhruba tříměsíční období, kdy jsem chodila na masáže, jsem navíc pojala jako období určitého vnitřního úklidu a pročištění s tím, že jsem se rozhodla pro to, že uvítám všechny svoje stránky, které jsem potlačovala či od sebe odháněla, budou-li se chtít objevit, a pokusím se je přijmout.

 

Celý proces jsem podpořila také tím, že jsem začala užívat zelené potraviny a Bachovy květové esence.

 

Už při první masáži jsem pocítila, jak se na energetické rovině v průběhu masírování

něco děje. Například při masírování nártu levé nohy se objevily silnější emoce připomínající potlačený smutek, dále mě brněly různé části těla a při masáži hlavy se náhle objevil velký tlak na prsou, který – jak jsem si v ten moment uvědomila - je v hrudníku i v každodenní realitě přítomen „zabalený“ v latentním stavu, ale já si jej ani už neuvědomovala, jak jsem si na něj za dlouhé roky zvykla.

 

Tyto prožitky byly výbornou potravou pro můj rozum, který rád zpochybňuje záležitosti týkající se věcí mezi nebem a zemí. Zanedlouho přišly další prožitky, které mne utvrdily v tom, že jdu správnou cestou.

 

V každodenním životě mezi jednotlivými masážemi se začaly vytvářet jakoby náhodou různé situace, ve kterých naskakovaly problematické emoční reakce, a já se tak mohla s nimi konfrontovat.

 

Před tím, než jsem začala na masáže docházet, jsem v takových situacích většinou ráz na ráz do těchto emocí spadla, cítila jsem paniku a naprostou bezmoc a následně sebelítost, že musím těmito situacemi stále dokola a stále stejně bezmocným způsobem procházet, a tedy nutkavý pocit, že se chci těchhle nepříjemných pocitů co nejrychleji zbavit.

 

V průběhu masáží se toto postupně začalo měnit, a to citelně. Vytvořil se ve mně určitý prostor klidu a síly, který tam předtím nebyl, a já mohla s bolestnými emočními reakcemi pobývat, aniž bych do nich jen padala a byla jen jimi a přitom cítila zoufalství
a bezmoc.

 

Vše se dělo jakoby zahaleno v mlze a závojích, ale nejednalo se o otupělost. Mohla jsem se tak postupně se svými „stíny“ seznámit a pokročit tak na cestě v tom, abych je přijala. Je těžké se s něčím v životě, co nás omezuje, rozloučit a propustit to, když to v nás vzbuzuje strach, a tedy odpor.

 

Je snazší propustit to, co jsme poznali a uznali jsme jako svoji součást. Dříve jsem byla blíže postoji:

 

„Mám problém, prosím, ať mi někdo pomůže to vyřešit a pokud možno rychle!“, nyní

přebírám zodpovědnost a vím, že pokud moje tělo trápí nějaká bolest dlouhodobě, pak je zapotřebí trpělivého a láskyplného přístupu a péče, a uzdravení je na mně – nikdo to za mě nemůže udělat, i když samozřejmě pomoci a podnětů z okolí se mi může dostat, nikdy nikdo není sám.

 

A tak dnes, přestože moje chronické bolesti jsou zatím stále ještě se mnou, už

s nimi nebojuji a vím, že až nastane správný čas, dojde k rozuzlení energie a s bolestí se rozloučím.

 

Našla jsem si cestu ke svému tělu a vytvářím si s ním vědomý vztah. Když mám

chvíli, kdy nic nemusím, ráda obrátím pozornost do různých částí v těle a pobývám s ním a jde mi to. Když jím, mohu si vychutnávat, že jím. Dříve jsem vždy podléhala v takových

situacích nutkavé potřebě stále omílat dokola myšlenky týkající se určitých problémů. 
I když jsem se rozhodla, že se pokusím soustředit na dech a tělo, moje mysl se zmocňovala mojí pozornosti a mně vlastně bytí v přítomnosti nešlo a nenaplňovalo.

 

Dnes mnohem lépe dokážu cítit a skutečně prožívat, že to, jak se ve svém těle cítím,
a také že to, co se děje ve 
vnějším světě okolo mne, je pouze aktuálním odrazem
a výslednicí toho, kam jsem dosud 
v životě došla a co jsem kdy jak prožívala, odrazem toho, co je uvnitř mne, a případně také doporučením, čím se mohu zabývat.

 

  • Cítím, že vše je neutrální a pocit „dobré“ a „špatné“ je moje přidaná hodnota.

  • Cítím sílu a jistotu, že dokážu projít vším, čím si projít mám a potřebuji.

  • Velmi se oslabila moje potřeba přijímat lásku a ujištění z vnějšku. 

  • Strachem souvisejícím s partnerským vztahem se již netrápím, moje důvěra v sebe i v to, co se děje a bude dít v mém životě, se značně posílila.

  • Moje temné stránky mne už neděsí.

 

Víc si užívám každého dne, protože už nemusím tolik energie investovat do přemýšlení
o svých 
problémech. Přijde-li špatná nálada, už necítím paniku v duchu: „Přece jsem pozitivní člověk, co to je? Kdy to pomine?“. Přijdou-li těžší pocity, jsem s nimi, nemám potřebu za každou cenu řešit, proč tu jsou, není-li příčina úplně jasná. Mám pocit, že nemusím nic nikde honit, protože to, co potřebuji potkat, stejně nemůžu minout. A občas si i do emocí upadnu, jako za starých časů, ale nikdy mě nedrží dlouho tak, abych se cítila frustrovaná či nešťastná.

 

  • Nechci toho po sobě tolik, jako dřív.

  • Víc se se zájmem pozoruji, míň jsem na sebe přísná, míň se soudím.

  • Mám víc energie. Žije se mi lépe.

A tak i zde ze srdce děkuji své kamarádce, které mne informovala o Vlaďce a o tom, čím se zabývá, a hlavně velmi děkuji také touto cestou Vlaďce samotné, která mě celým procesem sebe-léčení a přeměny provázela a u které jsem v průběhu masírování vždy nalezla prostor plný zájmu, lásky, přijetí, porozumění, klidu a vyrovnanosti, ve kterém byla ochotná naslouchat čemukoliv, co jsem měla potřebu sdílet.

 

Děkuji Ti, Vlaďko:-)"

 

Please reload